"Nyní probíhají mezi všemi zúčastněnými stranami první jednání. Pokud by se jejich výsledek ukázal jako efektivní, společnosti se následně zapojí do dalších kroků a zváží možnou spolupráci k využití elektrárny TURÓW jako zdroj tepla pro zákazníky v Jablonci nad Nisou a Liberci. Hlavním cílem při jednáních o konceptu projektu je nezvyšování konečné ceny pro zákazníky v obou městech." Řekl Lukáš Jankovský, mluvčí liberecké teplárny.
Realizace přivaděče o délce přes 30 kilometrů má mnoho technických a ekonomických podmínek. Veškeré prvotní analytické práce jsou zaštítěny Euroregionem Nisa a součástí pracovního týmu projektu jsou zástupci dodavatelů tepla i měst, kterých by se případný projekt týkal. První oficiální schůzka, na které byly upřesněny termíny pro přípravné práce, se uskutečnila.
Myšlenka vytápět Liberecko a Jablonecko odpadním teplem polské elektrárny vznikla před více než dvaceti lety, problémem ale byly vysoké náklady. Přesto v polovině 90. let vypracovaly dánské firmy varianty řešení. "Vypracovaly dva návrhy a obě varianty vytápění českých měst polskou horkou vodou vyšly jako zdaleka nejlepší řešení," tvrdí odborník na teplárenství Antonín Kottnauer z Liberce. Zároveň upozorňuje na to, že tehdejší projekt nelze opsat, ale je třeba ho přizpůsobit aktuálním podmínkám. Například se tehdy počítalo, že jen Liberec by odebíral 200 megawattů tepelné energie, dnes by krajskému městu stačila polovina.
Pro Poláky není vytápění Liberce problém, v současné době pracují na podobném úkolu - stejným způsobem chtějí vytápět Zhořelec, který je od elektrárny vzdálen zhruba stejně jako Liberec, tedy odhadem 35 kilometrů. Podle ekonomického ředitele Zdislawa Wneka by byla dnešní cena tepla odebraná od paty elektrárny 20 zlotých za gigajoul, což je přibližně 130 korun. "K tomu je samozřejmě třeba připočítat cenu za horkovod. Jednu miliardu by přibližně stálo vedení z Turówa do Liberce, stejná částka by pak byla potřeba na rozvody v Liberci," odhadl náklady projektu předseda Euroregionu Nisa Petr Skokan. Podle něj by bylo možné až 60 procent nákladů získat z evropských fondů.
Jde ale o řešení jen do roku 2045, což je zatím plánovaný termín dotěžení zásob hnědého uhlí v lomu, na němž je elektrárna Turów závislá. S ukončením těžby by měla skončit i výroba elektřiny v zařízení, které dnes pokrývá osm procent spotřeby Polska. Elektrárna byla postavena v letech 1961 až 1971. V letech 1992 až 2004 prošla modernizací za 1,5 miliardy USD (asi 30 mld. Kč). Další modernizace čeká zařízení do roku 2016. Přibude nový blok, který nahradí výkon zastaralých bloků 8, 9 a 10, které budou odstaveny. Dalších šest bloků projde modernizací. Skupina PGE, jíž elektrárna patří, do úprav investuje tři miliardy zlotých (20 mld. Kč).
