"Největší podíl cizinců je na Liberecku, kde tvoří 4,5 procenta obyvatelstva," doplnila Hauserová. Zhruba 40 procent cizinců žije přímo v krajském městě. Naopak nejmenší podíl cizinců je na Semilsku - pouhá dvě procenta. Nejpočetnější skupinou jsou podle Hauserové podle předběžných výsledků sčítání Ukrajinci, kterých v kraji žilo loni v březnu zhruba 4800, dvakrát víc než před deseti lety. Dvojnásobně víc je i Slováků, jejichž počet stoupl na 3400. Ubylo naopak Poláků.
Sčítání v Libereckém kraji ukázalo, že jeho obyvatelstvo stejně jako ve zbytku země stárne. "Přesto je na tom Liberecký kraj o něco lépe než jiné regiony, počet dětí do 14 let stále nepatrně převažuje nad seniory staršími 65 let," řekla Hauserová. Podobně je tomu podle ní už jen ve středních Čechách a Ústeckém kraji. Loni v březnu připadalo v Libereckém kraji na 100 dětí 99 seniorů, před deseti lety byl ale podíl seniorů podstatně nižší - 76, a před 50 lety, jich bylo na sto dětí jen kolem 35.
O 45 procent vzrostl za posledních deset let počet vysokoškoláků v Libereckém kraji, stále jich je ale v populaci sotva desetina, a kraj tak zaostává za celostátním průměrem. V kraji bylo loni v březnu více než 36.400 vysokoškoláků, každý třetí přitom žil přímo v krajském městě. I díky tomu žije nejvíc vysokoškolsky vzdělaných lidí na Liberecku - 11,5 procenta, naopak na Českolipsku jich je nejméně - jen 7,1 procenta. Nejvíce lidí v kraji má střední vzdělání bez maturity - třetina populace starší 15 let.
V Libereckém kraji přibylo za deset let téměř 7000 nových domů, celkem jich bylo loni na jaře 91.800. Téměř dvě třetiny představují rodinné domy. Více než pětina domů není obydlena, vesměs slouží k rekreačním účelům. Podle Hauserové má Liberecký kraj v zemi největší podíl neobydlených domů sloužících k rekreaci.
Sčítání také ukázalo jak výrazně se za posledních deset let změnila vlastnická struktura bytového fondu. "Od roku 2001 nám o 131 procent vzrostl počet bytů v osobním vlastnictví a bylo to na úkor bytů nájemních a družstevních," řekla Hauserová. Ještě v 90. letech minulého století vlastnily pětinu domů obce, stát či družstva, při posledním sčítání už měly takového vlastníka jen čtyři procenta domů. Dvě třetiny domů vlastnily fyzické osoby.
