Ročně více než 300 obyvatelům Libereckého kraje lékaři sdělí, že onemocněli rakovinou tlustého střeva a konečníku. Více než 200 jich zemře! Putovní kampaň ve formě „road show" chce obyvatelům připomenout, že České republice v mezinárodní statistice patří první místo v mužích a deváté v ženách v rakovině tlustého střeva a konečníku v přepočtu na 100 000 obyvatel. Lékařské statistiky dokazují, že pokud je toto onemocnění zachyceno v úplně raném stadiu, až 95 procent nemocných lze vyléčit.
Maskotem kampaně se stala populární kreslená postava Rudy Pivrnce. Její autor, kreslíř Petr Urban, dokonce sám kolonoskopické vyšetření absolvoval a svoji zkušenost výtvarně ztvárnil v komiksu, který získá každý, kdo prohlídku nafukovací makety tlustého střeva absolvuje. Současně dostane i potřebné informace o pracovištích v ČR, která vyšetření tlustého střeva a konečníku provádějí.
Rakovina tlustého střeva a konečníku je v ČR jedním z nejčastějších nádorových onemocnění. Ve srovnání s jinými státy je v naší zemi výskyt tohoto onemocnění u mužů dokonce nejvyšší; výskyt u žen dosahuje 8. - 9. pozice v celosvětovém pořadí. Každý rok je v České republice zhoubný nádor tlustého střeva či konečníku diagnostikován asi u více než 8 300 osob.
Z tohoto důvodu je naprosto nezbytný screening, jehož hlavním přínosem je lepší prognóza nově diagnostikovaných pacientů. Plošný screening na úrovni celé populace umožňuje odhalit léčitelné nádorové onemocnění již v jeho časných stadiích, kdy pacienti ještě nemají potíže a příznaky nemoci se neprojevují.
Screeningový program zahrnuje vyšetření testem na okultní (skryté) krvácení do stolice (TOKS), které si každý jedinec starší 50 let může vyžádat u praktického lékaře nebo registrujícího gynekologa. Druhou vyšetřovací metodou je screeningová kolonoskopie. Ta navíc umožňuje rovnou odstranit podezřelé výrůstky ve střevě, čímž se pacient vyhne klasické operaci, která je pro organismus mnohem větší zátěží. Kolonoskopické vyšetření však zůstává strašákem v očích veřejnosti a řada pacientů z ní má značné obavy.
„Podle lékařů i podle výpovědí většiny pacientů, kteří kolonoskopické vyšetření již absolvovali, je strach z kolonoskopie zbytečný. Naprostá většina lidí se chová iracionálně a na vyšetření nejde, protože se obává špatných výsledků. Strach z bolesti je až druhotný a většinou slouží jako výmluva či důvod, proč na vyšetření nejít. Jenže toto nesmyslné rozhodnutí může mít důsledek až takový, že si výrazně zkrátíme život," vysvětlila za organizátory kampaně Pavla Šlosserová.
Lékaři dnes přitom běžně tlumí bolestivé pocity u citlivějších jedinců pomocí léků, a ti pak původně obávanou proceduru zvládnou bez jakéhokoli strádání. „V průběhu kolonoskopie pacient zpravidla pohodlně leží na levém boku a je personálem podrobně informován o všech následujících krocích. Samozřejmostí je nitrožilní injekce proti bolesti. Celá procedura obvykle netrvá déle než dvacet minut. Dalších minimálně šedesát minut je pak vyhrazeno pro odpočinek. Jíst a pít může člověk okamžitě po vyšetření, nicméně v případě terapeutického zákroku jsou nutná dietní opatření," popsal průběh kolonoskopie Miroslav Zavoral, přednosta Interní kliniky 1. LF UK a ÚVN v Praze.
Všeobecná zdravotní pojišťovna podporuje prevenci a hradí vyšetření.
Od 50 do 54 let - test na okultní krvácení do stolice jedenkrát ročně.
Od 55 let test na okultní krvácení do stolice jedenkrát za dva roky.
Test vydá praktický lékař nebo gynekolog.
Mimo uvedenou věkovou hranici si zájemce může nechat test udělat u svého lékaře. Stojí zhruba 100 až 200 Kč.
V 55 letech možnost primární preventivní kolonoskopie na pracovištích speciálně k tomu akreditovaných.
