Botanická zahrada dnes milovníkům květeny v devíti skleníkových pavilonech na ploše 3000 metrů čtverečních přináší přes 8000 exotických rostlin. Jednotlivé expozice se podle pracovníků zahrady snaží podat co nejvěrnější obraz především tropické a subtropické přírody a nezaměřují se tak pouze na estetický dojem. Zahrada touží být hlavně zdrojem poznání, čemuž v areálu napomáhá rozsáhlá soustava odborných textů. Výstavní skleníky pak ještě doplňuje stejný počet skleníků pěstitelských.
Skleníkový komplex architekta Pavla Vaněčka, který vznikl v letech 1995 až 2000, svým uspořádáním připomíná seskupení rostlinných buněk a představuje 13 různých botanických témat. Vedle kaktusů či masožravých rostlin, expozice návštěvníkům nabízí divy amerických tropů, nahlédnout mohou do asijské džungle nebo pralesů rovníkové Afriky. Nechybí květena vzdálené Austrálie i jakási rekonstrukce pravěkých scenérií. Tvůrci expozice neopomenuli ani okrasné květiny, které již vyšly z módy.
Botanická zahrada se pyšní několika unikáty, jakými je třeba pět nejstarších kamélií v Evropě či největší průřez zkamenělým kmenem, který se kdy našel v České republice. Zahrada také vlastní několik ve světě již téměř vymřelých rostlin, areál disponuje i největší českou sbírkou chráněných orchidejí. Populární je rozsáhlá kolekce masožravých rostlin, kterých zahrada pěstuje přes polovinu všech známých druhů.
Mezi velké atrakce zahrady patří letní podívaná na gigantickou viktorii královskou, největší leknín světa, jehož list měří v průměru přes metr. Zahrada pro ni plánuje z evropských peněz vybudovat nový skleník, který bude umožňovat i večerní prohlídky, neboť viktorie kvete pouze v noci.
Historie zahrady sahá do roku 1893, kdy členové Spolku přátel přírody zakoupili, po předešlé neúspěšné snaze založit zahradu na jiném místě, nynější pozemek a začali budovat botanickou zahradu. Tu otevřeli o dva roky později, její hlavní úkol ale tehdy spočíval v zásobování města zelení. V roce 1930 zde vyrostl první skleník a o téměř 30 let později také první mořské akvárium v republice. Akvárium představující řadu druhů tropických ryb a dalších vodních živočichů a rostlin je i součástí jednoho z nových pavilonů.
V současnosti do areálu zavítá kolem 100.000 lidí ročně, návštěvnost se sice v posledních letech mírně snižuje, jak ale v jednom z rozhovorů přiznal ředitel zahrady Miloslav Studnička, nižší číslo lépe odpovídá technické kapacitě zahrady. V Liberci se naopak radují z nárůstu dětských návštěvníků, které prý kromě akvária nejvíce baví obrovské kaktusy, ananas a banány.
Zahrada jako botanický ústav provádí i vlastní výzkum zejména v oblasti tropické botaniky. Nové druhy rostlin získává hlavně výměnou se sesterskými zahradami, k těm ale opravdu vzácným prý zahradě nejlépe pomůže především její dobré jméno a zvuk.
V Liberci nezavrhují ani zábavu, jak dokládá v červnu otevřená takzvaná Depresivní zahrádka, která se o humor snaží pomocí botanických prostředků. Tvůrci do designu zahrádky použili například mrzácké smrčky nebo lavici, kam si návštěvníci mohou pomocí přikovaných nástrojů vyrýt libovolná sdělení a podle ředitele tak popustit ventil svému vnitřnímu tlaku.









